Jak vypadám

Jsem středně velký hlodavec, dlouhý 90–120 mm a stejně dlouhý je i můj ocas. Vážím mezi 18–45 g. Má srst je dvoubarevná – hřbet mám rezavě hnědý a bříško bělavé. Na hrdle mívám žlutou skvrnu. Co vás určitě zaujme, jsou moje obrovské oči.

Jak žiji

Jako všechny ostatní myšice jsem velmi aktivní především v noci. Z hnízda vycházím většinou hodinu po setmění a potravu si sháním i několik stovek metrů od něj. Rychle běhám a dobře šplhám po stromech a keřích, a to i ve výšce několika metrů. Hnízdo, ve kterém nás často žije i víc, si stavím v kořenech stromů nebo mezi kameny, ale i v dutinách stromů, narovnaném dřevě nebo ptačích budkách. V zimě neupadám do zimního spánku. Během roku mám až 4 vrhy mláďat. V jednom vrhu je jich nejčastěji 5–6. Pokud se nestanu kořistí kuny, sovy nebo kočky, můžu se v přírodě dožít dvou, v zajetí výjimečně až tří let.

Čím se živím

Žaludy, bukvice, ořechy a další semena stromů (nejraději olejnatá) jsou mou nejoblíbenější potravou. A poradím si i s tvrdou skořápkou. Především na jaře si jídelníček doplním hmyzem nebo jinými bezobratlými lesními živočichy. Před zimou si hodně potravy shromažďuji ve svém hnízdě. Nespotřebované zásoby semen občas zjara vyklíčí, čímž přispívám (jako veverka) k obnově lesa.

Kde mě potkáte

Mým domovem jsou lesy všeho druhu. Obývám převážně vzrostlé listnaté nebo smíšené lesy, ale vyskytuji se i v jehličnatých lesích. Najdete mě i v křovinách navazujících na les, ale vyhýbám se obdělávaným půdám. Na většině území, kde se vyskytuji, jsem velmi hojná – často je nás i více než 100 na hektar.

Zajímavosti

Často si z lidí tropím legraci a nástrahu z nástrahových staniček nosím do svých skladovacích komůrek a do nástrahových staniček naopak nanosím různý jiný materiál, jako jsou oblázky, hřebíky, papír atd.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.