Jak vypadám

Tělo mám dlouhé 80–130 cm a v kohoutku dosahuji výšky kolem 75 cm. Stavbou těla se podobám ovci domácí – mám nízkou postavu se silným krkem a krátkou hlavou. Starší berani (samci) dosahují váhy 60 kg, muflonka (samice) kolem 35 kg. Letní srst mám rezavohnědou s tmavším hřbetem a končetinami. Na zimu mi srst zhoustne a výrazně ztmavne. Světlou mám pouze kresbu na hlavě a spodní stranu těla. Samci mají navíc světlé skvrny na bocích, tzv. sedlo. Hlavu mi zdobí toulce (rohy), vinuté a dlouhé až 80 cm, které na zimu neshazuji, ale rostou mi celý život. Toulce používám při soubojích s jinými berany. Povrch toulců je vrubován a podle vrubů lze poznat můj věk.

Jak žiji

Jsem typická stádní zvěř a stádo vodí silná a zkušená muflonka. Starší berani však žijí spíše samotářsky. Nejlépe se mi daří na skalách a kamenité půdě, kde si mohu dobře obrušovat neustále dorůstající kopýtka – spárky. Umím obratně skákat a dobře běhám. Mám velmi dobře vyvinutý sluch, čich i zrak a dokáži zaznamenat člověka na vzdálenost více než jeden kilometr. Nejaktivnější jsem za šera, ale často se pasu i během dne. Doba námluv probíhá v listopadu, někdy i v prosinci, kdy spolu berani urputně bojují. Muflončata se rodí v jarních měsících většinou po jednom, někdy po dvou mláďatech. Hlas mám podobný hlasu ovcí, je to krátké bečení, které již z dálky označuje táhnoucí či pasoucí se tlupu. Varovným signálem pro ostatní je ostré syknutí. V přírodě se dožívám věku maximálně 15 let.

Čím se živím

Nepatřím mezi vybíravé druhy a spásám i kyselé a tvrdé trávy. Tráva tvoří většinu mé potravy, ale mám rád i listí stromů a keřů. Pokud nenajdu dostatek potravy, ohryzávám kořenové náběhy lesních dřevin, případně i kmeny.

Kde mě potkáte

Pocházím ze středomořských ostrovů a v Čechách jsem se objevil až v roce 1858, kdy mě vysadili do Staré obory u Hluboké nad Vltavou, odkud jsem se postupně rozšířil do dalších oblastí. I když přesné světové počty muflonů nejsou známy, v České republice žije zhruba 35,8 % světové mufloní populace. To, že se mi v České republice tak daří má i své stinné stránky. V mnoha lokalitách jsem několikanásobně přemnožen a působím značné škody na lesním porostu i přízemní vegetaci. Zdržuji se především v listnatých a smíšených lesích s kamenitým podkladem a vyhýbám se jehličnatým lesům a místům s měkkou půdou.

Zajímavosti

Jsem jediným volně žijícím zástupcem rodu ovce v ČR i celé Evropě.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.