Jak vypadám

Jsem největší evropskou šelmou a jediným zástupce své čeledi, který se kdy vyskytoval a vzácně i vyskytuje na území České republiky. Tělo mám dlouhé 150–210 cm a vážím 120–340 kg. V kohoutku měřím kolem 120 cm, mám silné končetiny s velkými, až 15 cm dlouhými drápy. Srst mám hustou, místy dlouhou 8–12 cm, žlutavě plavou až tmavě černou.

Jak žiji

Jsem aktivní především ve dne a po většinu roku žiji samotářsky a teritoriálně. Na zimu upadám do nepravého zimního spánku, před kterým musím nabrat hodně tukových zásob. Během listopadu až prosince ulehávám na klidném a suchém místě a během hibernace, z které se probouzím v únoru až dubnu, často opouštím svůj brloh a vydávám se za potravou. I přes mohutný vzhled jsem výborným běžcem – dokáži běžet i rychlostí vyšší než 45 km/h. Dále velmi dobře plavu a dokáži šplhat na stromy. Samice má utajenou březost, kdy se časné zárodečné stadium po určitou dobu nevyvíjí. Mláďata se rodí po 6–9 měsíční březosti během zimování. V jednom vrhu bývá průměrně jedno až tři mláďata. Nejčastěji se však rodí dvě. V přírodě se dožívám cca 25 let, v zajetí až 47 let.

Čím se živím

Jsem všežravec. Živím se širokou paletou rostlinné (lesní plody, kořínky, zemědělské plodiny, houby) i živočišné stravy (nejčastěji ryby, hmyz nebo malí až středně velcí savci). Útočím však i na mnohem větší zvířata, např. mladé jeleny, daňky, srnce, občas zabíjím i hospodářská zvířata. Při lovu využívám své ostré zuby na zabití a rozporcování kořisti. Občas si pochutnám i na mršinách či medu divokých včel. I přes mou zabijáckou pověst tvoří až 90 % mé potravy rostlinná strava. V některých lokalitách v noci navštěvuji skládky odpadků i ulice měst, kde prohledávám kontejnery a popelnice a hledám poživatelné odpadky. Často si navyknu pravidelně navštěvovat stáda ovcí nebo včelíny.

Kde mě potkáte

Na území České republiky jsem byl považován za plně vyhynulého už v druhé polovině 19. století; poslední zaznamenaný úlovek byl v květnu 1885 v Beskydech. V současnosti se ojediněle a dočasně vyskytuji na Moravě a Slezsku a občas se odsud toulám dále na západ, jih nebo jihozápad. Nejhojnější jsem na moravské straně Karpat (např. v Javorníkách nebo Moravskoslezských Beskydech), kam pronikám ze Slovenska, kde jsem významně hojnější. V České republice jsem kriticky ohrožený zvláště chráněný druh.

Zajímavosti

V době zimního odpočinku se mi mění kůže na chodidlech.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.