Jak vypadám

Říkají o mně, že jsem půvabný, elegantní a plný energie a síly. Jsem vysoký 70–90 cm, dlouhý 90–100 cm, vážím 10 –36 kg a ocas mám dlouhý 3–8 cm. Při pohybu v prudkém terénu mi pomáhají nejen dlouhé končetiny s kopýtky, ale i chybějící klíční kosti. Mám hnědou vysokou srst, která se mi v zimě zbarví velmi tmavě, bílou dolní část tváří a na zadních končetinách bílé skvrny. V létě je má srst výrazně světlejší, jedině horní část tváří, hřbetní podélný pruh a dolní část končetin zůstávají dosti tmavé. Hrdý postoj a hákovité růžky, zdobící hlavu, jsou mými charakteristickými znaky. Na rozdíl od jelenovitých, kteří každý rok mění paroží, své růžky nikdy neztrácím.

Jak žiji

Protože patřím mezi pospolitou zvěř, žiji část roku ve smíšených tlupách, které jsou vždy vedeny starší samicí. V určitých periodách však vznikají tlupy, kde jsou výlučně kamzice a jejich potomstvo, nebo jsou tlupy složeny pouze z kozlů. Na konci října a na začátku listopadu vznikají velká shromáždění obou pohlaví – je to znak blížící se říje. V této době se bez ustání provokujeme v soubojích a snažíme se tak zaujmout samice. V prosinci říje končí a kůzlata se rodí na přelomu května a června. V naprosté většině kamzice rodí jedno mládě. V přírodě se dožívám 14–22 let.

Čím se živím

V létě se živím především trávou a nízkou vegetací, ale nepohrdnu ani bobovitými rostlinami. V zimě, pokud sněhová pokrývka není příliš silná, mi stačí suché byliny, lišejníky, letorosty jehličnanů či větévky listnatých dřevin.

Kde mě potkáte

Mým původním domovem jsou především vysokohorské oblasti Alp, Tater či Karpat. V Česku mne potkáte v Jeseníkách a Lužických horách, kde jsem byl uměle vysazen na počátku 20. století.

Zajímavosti

Mládě se zvedá na nohy již 15–20 minut po narození. V žaludku mám často tzv. bezoárové koule velikosti ping-pongového míčku, tvrdé jako kámen, které vznikají
slepením mé srsti a pryskyřice z okusovaných klečí.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.