Schovávaná

Známá česká hra pro všechny věkové kategorie. Jeden z hráčů hledá ostatní hráče, kteří se schovají v době, kdy na začátku hry hledající „odpočítává“ (např. 10, 20, 30, 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100, Před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát nebo nebudu hrát).

Následně hledající hráč hledá ostatní a po nalezení je musí zapikat u pikoly (místa kde na začátku hry odpočítával) nejčastěji tak, že řekne „Deset dvacet a jméno nalezeného hráče“. Někdy doplní místo, kde je schovaný.

Pro urychlení hry mohou již nalezení hráči pomáhat s hledáním ostatních.

Hledající se mohou střídat nebo vybírat na základě daných pravidel – např. poslední nalezený hráč se pro příští hru stává hledajícím.

Slepá bába

Tuto hru je vhodné hrát na loukách nebo pasekách, kde nejsou na zemi překážky.

Slepou bábu je možné vybrat losem nebo rozpočítáním. Slepé bábě se následně zavážou oči, aby neviděla, a roztočí se dokola a společně říkají úvodní básničku hry.

• Slepá bábo, kam tě vedu?
• Do kouta
• Co v tom koutě?
• Kohouta
• Co v kohoutě?
• Zlaté vejce
• Co v tom vejci?
• Zlatá jehla.
• Co v té jehle?
• Zlatá nit.
• Co v té niti?
• Tak si mě slepá bábo chyť.

Poté se snaží slepá bába chytit ostatní hráče, kteří na ní mluví, aby bába věděla přibližnou pozici ostatních hráčů. Hráči se musí pohybovat v domluveném prostoru.

Pokud někoho chytí, musí ještě poslepu poznat, o koho se jedná (podle hlasu, oblečení, vlasů apod.) Pokud uhádne, stává se chycený hráč slepou bábou a hra pokračuje dál.

Rybičky, rybičky, rybáři jedou

Tuto hru je vhodné hrát na loukách nebo pasekách, kde nejsou na zemi překážky a je zde dostatek místa pro běh ve vyznačeném prostoru.

Na začátku hry se vybere jeden rybář, který se postaví na jednu stranu domluveného prostoru. Ostatní hráči (rybáři) se postaví na opačnou stranu prostoru. Na pokyn se všichni rozeběhnou a rybičky se snaží dostat na druhou stranu, aniž by je chytil rybář.

Pokud rybář chytne nějaké rybičky, stávají se také rybáři a pomáhají v další vlně (běhu z jedné strany domluveného prostoru na druhou) s chytáním rybiček.

Hra končí v okamžiku, kdy už není mezi hráči žádná rybička.

Pro větší děti je možné hru přesunout do bazénu.

Znalostní hra – stromy

Vedoucí hry při pobytu v přírodě zavelí pokyn typu „najdi a chyť se smrku / borovice / dubu apod.“ Pokud hráči nestihnou do časového limitu najít a chytit se daného stromu (keře, předmětu) nebo se chytí špatného, vypadává ze hry a dále pokračují ostatní.

Výhercem se stává ten, který zůstane poslední.

Variantou hry je sbírání bodů za splněné úkoly. Vyhrává ten s největším množstvím bodů.

Tato hra je možná hrát kdekoliv a s jakýmikoliv předměty, barvami apod.

Identita – kdo nebo co jsem

Slovní hra – hádání identity hráče, který si vymyslí, kdo nebo co je. Může být člověkem, postavou, zvířetem, věcí. Pro větší děti je možné používat i nehmotné identity – např. vlastnost.

Hráč může na otázky ostatních hráčů odpovídat jen ANO a NE. Hráči se v kladení otázek pravidelně střídají.

Kdo uhodne identitu hráče, může si vymyslet svou identitu a hra pokračuje.

Ve vymýšlení identit je také možné se střídat.

Magnety

Vedoucí hry určí počet a místo spojení. Hráči tak musí vytvořit jakoby magnety spojené skupiny, které se drží za místa spojení. Vedoucí např. zahlásí „Magnety, spojte se po třech rukama (nohama, koleny, nosy, ušima apod.)“

Kdo se nespojí nebo se spojí špatně, vypadává. Vítězí ta skupina hráčů, která se dostane ve hře nejdál.

Hejno veverek

Hráče rozdělíme na 2 a více družstev po cca 4 hráčích.

Vedoucí hry určí startovní a cílový strom a skupiny hráčů mají za úkol dostat se od startovního stromu k cílovému.

Musí se však vzájemně držet za ruce (udělat hada neboli hejno veverek) a stále se dotýkat nějakého stromu. Nesmí se ani na chvilku pustit. Která skupina hráčů se pustí stromu, aniž by se dotýkala jiného, vypadává.

Vítězí ta skupina, která dosáhne cílového stromu první, aniž by se cestou pustila nějakého stromu.

Hru je možné ztížit výběrem méně hustého lesa nebo stanovením minimální velikosti stromu, kterého se může skupina dotýkat (např. minimálně jako největší hráč ve skupině).

Poznávání z pantomimy

Jeden z hráčů pantomimicky předvádí zvíře nebo činnost a ostatní hádají, co předvádí.

Hráč, který uhodne, předvádí další hádanku.

Případně je možné, aby předváděl jen jeden hráč a ostatní sbírali body za uhodnutí.

Prostorová paměť

Na začátku se všichni hráči postaví, posadí apod. v určeném prostoru.

Jeden z hráčů je vybrán, aby hádal změny. Odejde, a ostatní hráči se nějak prohodí, vymění si čepice apod. Poté se vrátí hádající hráč a hádá, co se změnilo.

Změn by nemělo být moc, aby bylo možné je poznat a zapamatovat si je.

Zmatená honička

Vedoucí hry na začátku pošeptá každému hráči jméno jiného hráče. Když pak dostane babu, má ji ten, kterému vedoucí hry pošeptal jeho jméno.

Tj. např. dostane babu Petr, ale jméno Petra na začátku pošeptal vedoucí Honzovi, takže má babu Honza a začne honit ostatní hráče.

Hru začíná ten hráč, kterého určí vedoucí hry nebo kterému dá babu právě vedoucí hry.

Pyramida

Vedoucí rozdělí hráče na dvě podobné skupiny.

Následně dává pokyny, jak se můžou skupiny dotýkat země – pro skupiny po třech např. 3 nohy, 2 nohy a 2 ruce,  1 noha a 1 zadek apod.

Vedoucí hry může počítat dobu, do které musí skupiny pyramidu vytvořit a současně počítat, jak dlouho musí pyramida stát, než spadne.

Komu se podaří pyramidu postavit, má bod. Vyhrává ta skupina s více body.

Hádanky

Vedoucí hry rozdělí hráče na několik skupin, které si následně dávají hádanky (otázky s jasnou odpovědí – např. jak se jmenuje tento strom, rostlina apod.) Pokud druhá skupina hádanku uhodne, má bod, pokud neuhodne, má bod ta skupina, která hádanku dala.

Skupiny se mohou v dávání hádanek střídat postupně nebo může dávat hádanku ta skupina, která uhodne předešlou.

Vítězí ta skupina s největším počtem bodů.

Vedoucí hry kontroluje správnost odpovědí.

Třídění přírodnin + skládání obrázků a mandal

Na procházkách s dětmi nasbírejte co nejvíce různých přírodnin, potom je roztřiďte, můžete si povědět, z kterých stromů a rostlin přírodniny jsou. Můžete z nich nakonec vytvořit obrázek, velkou mandalu na zem nebo každý svou.

Frotáž kůry a listí

S sebou měkký papír a voskovky. Papír položit na kmen stromu (nebo list žilnatinou nahoru) a celou plochou voskovky přejíždět přes papír.

Hod na cíl

Najděte si jakoukoli přírodninu, se kterou se dá házet (šiška, kaštan) a cíl – dutý pařez, kruh sestavený z klacků apod., určete startovní čáru a od čáry se strefujte do cíle.

Rozvíjení pohybových dovedností v přírodě

Přeskakování přes pařezy, chození po kládě (pozor – nikdy ne na skládce klád!), lezení po stromě, skákání po kamenech apod.

Plody javorů – javorové „nosy“

Vyzkoušejte s dětmi, že s plody javorů může být velká zábava, kromě toho, že z výšky létají, lze si je lepit na nosy. Krásně létají také plody lípy – bobulky i se stopkou a listenem.

Malování přírodninami

Vyzkoušejte v přírodě různé přírodniny, zda se s nimi nedá malovat. Zjistíte, že mnoho věcí zanechává barevné stopy – zelené listy, barevné bobule (bezinky, borůvky), vlhká hlína, různě barevné kvítí atd. Fantazii se meze nekladou.

Lesní orchestr

Vyhledejte v přírodě předměty, které mohou znít – přírodní hudební nástroje. Zahrajte si společně – např. bouřku, déšť, vánek, sněžení, kroupy.

Domečky pro skřítky

Z klacků, mechu, jehličí atd. postavte skřítkům v lese domeček.

Na brtníka

Každé dítě si najde jeden strom o přiměřené tloušťce. Na znamení se všichni pokusí vyskočit na kmen stromu a udržet se na něm co nejdéle. Kdo spadne poslední, je brtník. Hra je určena nejen pro zábavu, ale i pro procvičení fyzické zdatnosti.

Přírodní pexeso

Na šátku na zemi leží přírodniny nasbírané v blízkém okolí (klacík, žalud, peříčko, ulita, šípek, kámen atd.) Dětem je ukážeme jen na chvilku (např. 1 minutu), děti si je zkusí zapamatovat a tytéž najít a přinést.

Vázání věnečků z lučních květů

Vybíráme květiny s co nejdelšími stonky, nejvhodnější jsou pampelišky. Dvě rostlinky překřížíme, stonek jedné rostlinky obtočíme těsně kolem květu druhé rostlinky a stonky obou dáme k sobě. Přiložíme další rostlinku, její stonek obtočíme kolem obou připravených stonků a vedeme ho mezi druhým a třetím květem, nakonec ho přiložíme k předchozím stonkům. Postup opakujeme do potřebné délky věnečku. Poslední rostlinku svážeme s první, přečnívající stonky zkrátíme a protáhneme je obtočenými očky prvních květů.

Na veverky

Děti si odloží do kruhu batůžky, které představují veverčí domečky, ke kterým si budou sbírat zásoby na zimu. Uprostřed kruhu je velká hromada šišek. Úkolem každého dítěte je nosit v časovém limitu z velké hromady vždy po jedné šišce ke svému „domečku“, a to tak, že se musí pohybovat jako veverky skákáním.

Poznej svůj strom

Děti se rozdělí do dvojic, kdy jedno má šátkem zavázané oči a druhé ho vede ke stromu. „Slepec“ si strom ohmatá a je odveden zpět na začátek. Po sundání šátku musí najít strom, u kterého byl. Poté se ve dvojici vymění.

Lesní telefon

Děti se rozdělí na dvě stejné skupiny a stoupnou si do řady. Před první položíme 4 různé přírodniny a posledním pošeptáme, co má první zvednout. Hra na principu „tichá pošta“.

Lesní detektiv

Děti dostanou úkol přinést z lesa něco hladkého, drsného, kulatého, těžkého, lehkého, dutého…

Proměna

Proměn se v kámen, skálu, strom, mech, potok – vnímej okolí všemi smysly, najdi si v přírodě místo, kde se dobře cítíš, tiše seď nebo stůj, nehýbej se a snaž se stát součástí toho světa, který Tě obklopuje.

Cesta do pravěku

Z větviček sestavit dinosaury, mamuty…, objevovat mechorosty a lišejníky.

Hostina pro lesní skřítky

Z přírodnin sestavit a pojmenovat jídlo a jeho vlastnosti.

Ptačí hnízda

Z větviček, peříček, mechu, trávy vytvořit ptačí hnízdo.

Dobrodružná cesta

Připravená cesta vyznačená šiškami, šipkami s klacíků, fáborky apod. zavede hráče na jednotlivá stanoviště, na kterých mohou plnit rozličné úkoly (viz např. ostatní hry).

Na každém stanovišti je vhodné schovat vzkaz, který určuje, co se má na daném stanovišti dělat.

Posledním stanovištěm bývá hledání pokladu.