Jak vypadá

Mohutný motýl se zavalitým zadečkem. Rozpětí křídel je 60–85 mm. Přední křídla jsou hnědá, bělošedě míšená, hustě tmavě čárkovaná a příčně linkovaná – jakoby připomínala kůru. Zadní křídla jsou šedá, tmavě síťkovaná. Složí-li motýl křídla, vypadá v této klidové poloze jako výběžek nějaké větvičky, která je nahoře ulomena. Ústní ústrojí dospělce je zakrnělé. Housenka dorůstá velikosti 10 cm. Je mírně zploštělá, masově červená s řídkými tuhými brvami. Štít předohrudi je žlutavý s 2 černými skvrnami. Hlava a nohy jsou černé, rovněž i silná kusadla. Kukla je rezavě hnědá, 40–50 mm velká, v pevném kokonu.

Zdroj: fotoarchiv Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, autor Jakub Beránek

Jak žije

Dospělci létají od června do srpna. Vzhledem ke své noční aktivitě tráví dny v klidu sezením se střechovitě složenými křídly na bázích kmenů. Samičky kladou vajíčka (po skupinkách 15–30 ks, celkem 700–1000 ks) do prasklin kůry, nejčastěji při bázi kmene. Vajíčka jsou světle hnědá, podlouhlá, pokryta lepkavými sekrety, velikosti 1,2–1,7 mm. Housenky se v hostitelské rostlině vyvíjejí 3 roky. Mladé housenky nejprve vyžírají plošné chodbičky v lýku a po přezimování se zahlubují, obvykle vzestupným směrem, do dřeva. Chodby jsou hluboké a velmi dlouhé, až 1 m, hnědé až černé. Jejich šíře může být i několik cm. Housenky z kusadlových žláz vylučují ostře čpavý sekret, díky němuž je z chodeb cítit octový zápach (platí pouze pro housenky žijící v dubu). Housenky v chodbách ještě jednou přezimují a po dalším žíru se na kraji chodby kuklí. V některých případech chodby opouštějí a kuklí se v kokonech z rozhryzaného dřeva v blízkosti kmene.

Čím se živí

Housenky se živí dřevem různých listnatých stromů.

Kde se vyskytuje

Přednostně obývá lužní lesy a nižší polohy se starými stromy nebo s výsadbami vrb, topolů, jilmů nebo jiných měkkých listnatých dřevin.

Čím je významný 

Významný škůdce dřeva listnatých dřevin, jehož housenka vážně poškozuje větve a kmeny do průměru 10 cm, na nichž bývají zjevné otvory s trusem a pilinami, které jsou poté vstupní branou různým chorobám. Oslabené stromy jsou pak často napadány jinými škůdci či poškozeny větrem. Ochrana rostlin spočívá ve skácení a spálení napadených větví či celé hostitelské dřeviny. Larvy bývají napadány lumky a kuklicemi a stávají se potravou některých ptáků – např. druhy rodu strakapoud. Vajíčka hledají sýkory. Dospělé motýly loví netopýři, sovy a lelek.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.