Až 4 m vysoký hustě větvený keř s trnitými kolcovitými větévkami. Místy vytváří nepropustné houštiny.

Hnědavé letorosty má jemně šedavě plstnaté, starší větévky šedavé. Střídavě postavené listy, podlouhle elipčité, bez žláz na řapíku, a okrajem lehce pilovitým. Listové pupeny jsou po 2-3 vedle sebe květní bývají nahlučeny na zkrácených postranních větévkách nebo kolcích.

Bělavé, hustě nahlučené květy rozkvétají před rašením listů koncem března a v dubnu. Oboupohlavní, pětičetné, drobné květy ve krátce stopkatých svazečcích obalují kvetoucí větvičky. Plodem jsou kulaté, černavé, modře nadechnuté peckovice mající kolem 1 cm v průměru. Dozrávají v říjnu, jedlé jsou až po přejití prvních mrazů. Obsahují až 6 mm velkou hrbolatou pecičku.

Trnka roste téměř v celé Evropě. Na severu zasahuje až do Skandinávie a Finska. U nás se s ní nejčastěji setkáváme v nížinách a pahorkatinách. Osídluje meze, remízky, okraje porostů, výslunné stráně a sutě. Nejlépe jí vyhovují teplomilné doubravy, ale setkáváme se s ní i v lužních lesích. Rozšiřuje se semeny i kořenovými odnožemi. Je průkopní a půdoochrannou dřevinou zvláště na suchých vápencových svazích. Často roste v keřových společenstvech růží šípkových, dříšťálů, ptačího zobu, hlohu apod. Pro svoji nepropustnost může posloužit jako nepěstovaný živý plot.

Plody trnky obsahují mnoho vitamínů a jiných zdraví prospěšných látek. Využívají se k výrobě marmelád, šťáv a likérů. Trnka přispívá k zimní potravě ptactva a zvěře.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.