Jalovec obecný

Je to keř nebo stromek, často různotvarý, rozvětvený do více kmínků, převážně kuželovitého tvaru, dorůstající výšky až 12 m.

Šedohnědá kůra je zprvu hladká, později se vláknitě odlupuje. Mladé větévky jsou trojhranné s podélnými lištami. Jehlice v trojčetných přeslenech odstávající, tuhé a pichlavé, 10 – 15 mm dlouhé, šedozelené. Na líci se širším bělavým pruhem a zeleným okrajem.

Jalovec je dvojdomý. Samčí květy jsou žluté ve vejcovitých šištičkách, samičí jsou pupencovitého tvaru, malé a zelené, rozkvétají v dubnu až květnu. Plody jsou kulovité, černomodré ojíněné šištice (jalovičinky) velikosti hrachu. Uzrávají v druhém až třetím roce. Zdužnatělé bobulky obsahují 2 – 6 semen trojhranného tvaru.

Roste v celé Evropě, od nížin vysoko do hor a proniká až daleko do Sibiře. Je to otužilá světlomilná dřevina, nenáročná na úrodnost půdy a její vlhkost.

Využívá se jako dřevina průkopní (pionýrská) chránící půdu na odlesněných suchých svazích, na vřesovištích, pastvinách a na lesních okrajích.  Jalovec a četné jeho odrůdy a formy se výborně uplatňují v okrasném zahradnictví. Bobule se používají jako koření. Patří mezi rostliny léčivé, přísně chráněné.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.