Husté keře nebo nízké stromky 3 – 8 m vysoké s trnitými větvemi.

Šedá kůra, ve stáří deskovitě odlupčivá. Střídavě, ve spirále uspořádané pupeny jsou kulovitě hranaté, načervenalé. Oba druhy mají štíhlé, zprohýbané zelenavé až světlé hnědé letorosty později popelavě šedé. Postranní větévky zpravidla trnitě špičaté, často i kroužkované brachyblasty. Má vejčité, laločnaté listy. Hloh obecný má listy jen mělce laločnaté, na bázi čepele klínovitě sbíhavé, hloh jednosemenný hluboce rozeklané, při bázi rozevřeně klínovité až uťaté.

Bílé nebo růžové květy a květenství zvláštně páchnoucí, rozkvétající v květnu až červnu jsou u obou hlohů podobné. Plody (malvice) hlohu obecného rostou sice v řidších, ale přesto bohatších latách než u hlohu jednosemenného, jsou temně červené barvy soudečkovitého tvaru s 2 – 3 pecičkami. U hlohu jednosemenného je malvice kulovitější a obsahuje jen jednu větší pecičku. Semena dozrávají v září.

Oba hlohy u nás rostou v doubravách, na kamenitých a výslunných stráních, od nížin až do hor. Hloh obecný e ale hojnější na vlhčích stanovištích v lužních lesích a údolích. Hloh jednosemenný převládá naopak na teplých a sušších svazích. Jsou to dřeviny polostinné až poloslunné.

V lesnictví plní úlohu průkopní dřeviny. Hložinky slouží za potravu zvěři a ptactvu. Květy s listem a plody se suší a jsou ceněnou léčivou drogou. Oba druhy včetně četných vyšlechtěných odrůd se uplatňují v okrasném zahradnictví. Kulovité tvary se používají do alejí, jsou vhodné na stříhané živé ploty i neprostupné ploty volně rostoucí.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.