Menší keř dorůstající výšky 1 – 4 m s podélně rozpukanou borkou.

Kulovité, asi 1 cm veliké vstřícné pupeny. Kopinaté, lichozpeřené lístky, asi 8 – 9 cm velké, jsou užší a špičatější než u bezu černého. Letorosty silné šedohnědé, často šavlovitého tvaru s četnými podélnými průduchy. Starší větévky s širokou rezavou měkkou dření.

Zelenožluté oboupohlavné květy jsou uspořádány v hroznovitých vzpřímených latách. Kvete v dubnu až květnu. Kulaté 3 mm veliké šarlatově červené bobule (peckovičky) uspořádané v složnovitých vejčitých latách dozrávají v červenci až srpnu. Uvnitř se dvěma světle hnědými asi 2 mm velkými semeny.

Rozšířen je téměř v celé Evropě a Asii. U nás stoupá v horách až do klečového pásma. V nížinách pod 350 m n. m. se vyskytuje jen zřídka. Není zvláště náročný na půdu, spokojí se i se sušším stanovištěm, přesto se mu nejlépe daří na bohatších půdách.

Jako průkopní dřevina osidluje jedna z prvních mýtiny, prolámané a kalamitní plochy.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.