Listnatý keř s rovnými vzrůstajícími kmínky, s širokou korunou dorůstající výše až 6 m. Tvarováním se nechá vypěstovat do podob stromku.

Kůra hladká, hnědavá. Střídavě dvojřadé zaoblené zlatavě zelenohnědé pupeny. Šedohnědé letorosty, jemně štětinaté, zprohýbané. Víceleté větévky zbarveny temně hnědě. Střídavě uspořádané, okrouhlé obvejčité, 6 – 12 cm velké listy jsou u chlupatého 1 – 2 cm dlouhého řapíku srdčitě vykrojené, na konci zašpičatělé. Okraje čepele jsou dvakrát pilovité, na rubu žláznatě pýřité.

Květy jsou jednodomé, různopohlavní. Typické prašné květy v podobě 5 – 7 cm dlouhých převislých jehnědách se nacházejí na loňských větvičkách. Samčí květy pupencového tvaru rostoucí na koncích letošních větévek se dvěma karmínově zbarvenými vyčnívajícími bliznami rozkvétají v březnu. Vejčité nebo oválně oříšky, 1 – 1,5 cm velké s tvrdou skořápkou sedící v listencovém obalu rostou zpravidla po 2 -4 kusech. Dozrávají v září.

V Evropě roste až daleko na sever, na východě až k Uralu. U nás nejhojnější v pahorkatinách, na teplých svazích a bazických horninách stoupá až vysoko do hor. Je poloslunnou dřevinou snášející sucho. Nejčastěji se s ní setkáváme v podrostu světlých lesů, hájů, v křovinách, na mezích a lesních okrajích.

Na jaře poskytuje včelám první pastvu, zejména pylovou. Někdy při předčasném rozkvětu jehnědy zmrznou. V zimě se jehnědami živí tetřevovití a jiné druhy ptactva a zvěře. Líska poskytuje chutné, výživné plody. V sadovnictví se vysazují zvláště její barevné formy, v ovocných plantážích a zahrádkách prošlechtěné formy.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.