Popis

Nižší 10–20 cm vysoká, vytrvalá rostlina, vyhánějící z výběžkatého šupinatého plazivého oddenku nevětvené, šupinami porostlé květní lodyhy zakončené jedním úborem žlutých kvetu 30–40 mm širokých. Rozkvétají v březnu až dubnu před růstem větších srdčité okrouhlých listu, na okraji zubatých a na rubu obrostlých vrstvičkou bělošedé plsti. Plodem je válcovitá nažka s chmýřím.

Výskyt

Nejčastěji rostou na těžkých jílovitých, vlhčích půdách, na pasekách, březích potoků, příkopech, náspech, skládkách výkopových zemin, v lomech, štěrkovištích a zamokřených polích, od nížin až po horské pásmo. Je pionýrskou rostlinou a v průběhu sukcese mizí. Je evropským druhem s přesahem do Asie.

Vlastnosti, využití

Je to otužilý milý posel předjaří a jara. Patří mezi hojně užívané léčivé rostliny. Květy se sbírají časně z jara, listy v květnu až červnu. Suší se na slunci. Obě drogy se užívají vnitřně v nálevu při nachlazení, uvolňují hleny při kašli a pro jejich přítomnost nelze sušený podběl zakoupit ani jako součást čajových směsí. Urychlují hojení ran, list působí mírně močopudně. V lidovém lékařství se používá obklad z čerstvých listu na kloubní bolesti při revmatismu, dne, při zánětu žil a na špatně se hojící rány. Pozor však na záměnu listu s devětsilem. Včelám poskytuje nektar i pyl.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.