Rozmary počasí mohou v lese nadělat pěknou paseku. Například silný vítr vyvrací stromy i s kořeny (les je pak plný vývratů), či je různě poláme (z lesa se stane jeden veliký polom). Podle účinku větru na různé překážky se odhaduje síla větru (používá se stupnice zvaná Beaufortova).

Nejsilnější je orkán (nebo uragán), který je silný a ničivý. Proslavil se například Kyrill, který řádil v zimě 2007 i v ČR.

Následky Kyrillu

V českých lesích přiroste za rok asi 18 milionů krychlových metrů dřeva, lesníci ale každý rok vytěží méně, jen zhruba 15 milionů. Zásoba dřeva v našich lesích tedy rok od roku stoupá. Výjimkou byl právě rok 2007 s rekordní výší těžby dřeva (18,5 mil. m³ dřeva), kdy museli lesníci vynaložit obrovské pracovní a organizační nasazení, aby následky větrného orkánu Kyrill (téměř 11 mil. m³ polomového dřeva) z lesa odstranili.

Lesníci pěstují pevné a stabilní porosty

Počasí poručit nemůžeme. Cílem lesníků tedy je pěstovat co nejzdravější a nejstabilnější lesy. Důležitým prvkem z hlediska ochrany porostů před větrem je například porostní plášť, tedy hustě zavětvené stromy na okraji lesa, s mohutnými a hlubokými kořeny. Tento plášť pak působí jako ochranná hradba proti větru.

Ale někdy ani takové lesy větru neodolají. Lesníci pak v takovém případě musí odstranit následky těchto škod (rychle odstranit ležící dříví, aby nedošlo k jeho napadení kůrovci) a vysadit nové stromky (je obtížné zejména v horských oblastech, pokud vítr zapříčiní rozsáhlé holiny), aby zajistili nepřetržitý růst nového lesa.