Jejich funkce v krajině je nezastupitelná – zpomalují odtok povrchových vod, zabraňují erozi, snižují vysychání půdy či rychlost větru, ovlivňují klima ve svém okolí a v neposlední řadě pohlcují CO2 a produkují kyslík.

To však není všechno, lesy jsou od nepaměti zdrojem inspirace pro mnohé umělce - malíře, skladatele, sochaře, plní funkci rekreační, kdy se stávají se oázou klidu či naopak přírodním sportovištěm. Tyto a další přínosy vedou k uznání jejich důležitosti pro hospodářský a sociální rozvoj společnosti a k nárůstu požadavků na zabezpečení trvale udržitelného obhospodařování lesů s cílem zachovat biologickou diverzitu, přírodní biotopy a jejich ekologické funkce.

Kromě produkční funkce, tedy jako zdroj obnovitelné, ekologicky šetrné suroviny – dřeva, musí lesy uspokojovat stále rostoucí nároky na mimoprodukční, tzv. veřejné funkce, tzn. na funkci vodohospodářskou, půdoochrannou, krajinotvornou, klimatickou, rekreační. To vše vedlo už v minulosti k diferenciaci hospodaření v lesích a jejich členění na kategorie. V současné době se lesy člení na kategorii lesů hospodářských (77,7 %), ochranných (3,6 %) a zvláštního určení (18,7 %). Lesy hospodářské však plní všechny funkce, kdežto v dalších dvou kategoriích je hospodaření upraveno s ohledem na jejich speciální poslání.

Vyvážený vzhled krajiny, kde se v pestrém sledu střídá les s poli, loukami a rybníky (je zde na 50 tis. ha rybníků), je výsledkem tisíciletého kultivovaného vztahu, který vyjadřují i slova státní hymny, a intenzivní péče obyvatel české kotliny. Je pochopitelné, že tento vztah se vyvíjel po celá staletí, v nichž se člověk postupně měnil z bezohledného ničitele přírody a lesa v jejich tvůrce a ochránce.

Příznivé rozmístění lesů i horských masivů a tradiční obliba obyvatelstva v navštěvování lesů ve všech ročních obdobích klade na rekreační funkci lesů velké nároky a mnohdy působí i poměrně značné škody (v létě jízda na horských kolech či na koních mimo vyznačené trasy, v zimě lyžování mimo vyznačené sjezdovky či při nedostatku sněhu). Přes některé negativní jevy je však volný vstup do lesů chápán jako výrazná služba lesního hospodářství veřejnosti a je také zakotvena v lesním zákoně.

Význam lesa

• zdroj obnovitelné suroviny
• produkuje kyslík - jeden vzrostlý strom je schopen za jeden den uvolnit až několik tisíc litrů kyslíku
• hydrologická funkce – lesy významným způsobem zachycují srážky a nashromážděnou vodu postupně uvolňují a tím snižují následky povodní z přívalových dešťů a z jarního tání sněhu
• lesy ochraňují zdroje pitné vody
• půdoochranná funkce – při vydatnějších srážkách stromy svými větvemi a listy zachycují kapky, zpomalují jejich cestu k povrchu země a zabraňují tak splavování půdy
• odpařováním vody z nadzemní části stromů se uvolňuje kapacita pro příjem dalších srážek – lesní porost odčerpá za 24 hod. až 50 m vody na ha (až 400 m za týden) za bezesrážkového počasí
• velký lesní komplex může snížit povodňový odtok oproti nezalesněnému území až o polovinu
• svým kořenovým systémem stromy zpevňují půdu a tím ji zabezpečují proti vodní erozi
• účinný filtr prachu - rychlost větru se v lese oproti volné krajině snižuje více než o polovinu, a tak se mohou částečky prachu usadit na stromech a deštěm se pak smývají na zem
• les poskytuje stín, v létě snižuje teplotu vzduchu o několik stupňů Celsia
• poskytuje útočiště volně žijící zvěři
• každý strom sám o sobě je životním prostředím pro další organismy např. symbiotické houby, půdní mikroorganismy, hmyz, drobné obratlovce atd.
• les je vyhledávaným místem relaxace a rekreačního vyžití
• má estetickou a krajinotvornou funkci
• je zdrojem poznání procesů probíhajících v přírodě a předmětem vědeckého bádání