Další hrozbou pro lesy je bohužel sám člověk, který znečišťuje ovzduší mj. škodlivými látkami z továren nebo automobilů.

Ty dokáží poničit stromy hned, ale zároveň se dostávají i do půdy, odkud je stromy opět čerpají svými kořeny, takže je poškození dlouhodobé.

V minulosti byly u nás hodně poškozeny Krušné a Jizerské hory.

Škody, které způsobuje svou činností člověk, se nazývají antropogenní.

Imisní kalamita v Krušných a Jizerských horách

Naší, a patrně i evropskou, nejznámější imisní kalamitou je ta, která postihla severovýchodní Krušnohoří a Jizerské hory. Důvodem byly imise z českých a polských elektráren. Největší škody se projevily v 70. a 80. letech 20. století, kdy  jen v Krušných horách odumřelo na 52 tisíc hektarů lesa (to je ještě o 5 % větší plocha, než jaká je v současné době rozloha města Prahy). Na této ploše byly vysázeny porosty náhradních dřevin (například smrk pichlavý, modřín, bříza), tedy dřevin, které je možné použít pro  zalesnění v těchto velmi nepříznivých podmínkách a které mají  aspoň dočasně zajistit kontinuitu pokrytí lesem. Pokles zplodin v ovzduší sice zlepšil stav lesů, ale depozice uložené v půdě  mohou tyto porosty stále oslabovat. Proto nyní hůře odolávají všem nepřízním, i třeba pouze počasí.

Emise x imise

Emise jsou látky znečišťující ovzduší. Maximální koncentraci mají u svého zdroje (např. komín, výfuk). Mezi časté emise patří oxidy dusíku a síry.

Imise je emise, která se dostala do styku s životním prostředím. Mohou se kumulovat v půdě, vodě či v organismech. Imise jsou tedy následkem emisí.