Lýkožrout smrkový (kůrovec) je dlouhý pouhých 4 - 4,5 mm, ale patří mezi nejvýznamnější hmyzí škůdce lesů.

Lýkožrout smrkový, jak už jeho název napovídá, napadá především smrky, ale nevyhýbá se ani ostatním jehličnatým dřevinám. Primárně si vybírá oslabené nebo poškozené jedince (vyvrácené, zlomené nebo i pokácené stromy), na kterých samička klade vajíčka pod kůru. Larvy se poté živí lýkem stromu. Po odloupnutí kůry napadeného stromu je možno pozorovat charakteristický obrazec - požerek. Při běžných klimatických podmínkách se kůrovec rojí dvakrát ročně, v horských polohách jednou a výjimečně, při extrémně horkém jaru a létu, i třikrát za rok. Pokud se kůrovec přemnoží, napadá i okolní zdravé stromy. Vzniká tak "kůrovcové kolo", tedy kruh usychajících stromů, který se (pokud není včas nalezen a pokácen) velmi rychle rozšiřuje a může způsobit celkový rozpad porostu.

V současné době čelí lesníci v celé České republice významné kůrovcové kalamitě, kterou navíc podporuje několik let probíhající velmi suché a teplé období, kdy jsou všechny dřeviny včetně smrků oslabeny nedostatkem vody a snadněji podléhají náletům kůrovců.

Jak lesníci les proti lýkožroutovi brání

Aktivně vyhledávají napadené stromy, které musí co nejdříve porazit a odvézt z lesa pryč. Kromě včasného zpracování jsou důležitá i obranná opatření jako lapáky, feromonové lapače nebo speciální sítě napuštěné chemickými látkami, které kůrovce zahubí. Aktivitu kůrovce sledují též pomocí feromonových lapačů, kdy monitorují průběh rojení a množství odchycených kůrovců. Pokud zůstane dříví v lese na skládkách, je nutné kmeny odkornit nebo chemicky ošetřit.