Sníh může dát lesu také pořádně zabrat.

Mokrý sníh se hromadí v korunách stromů a stromy se pod jeho tíhou lámou. Sníh může také stromy vyvrátit, různé zohýbat, zkrátka znehodnotit kvalitu dřeva a i celkově snížit stabilitu porostu. Takto oslabené stromy jsou pak méně odolné vůči dřevokazným houbám a škodlivému hmyzu. Nejvíce rizikové je sněžení při teplotách okolo 0 °C.

Sníh způsobuje např. i odlomení vrcholu stromu, který strom pak nahradí jiným, postranním. Ten již nevyrůstá ze středu, ale ze strany kmene a směřuje vzhůru. Strom pak z dálky připomíná bajonetové bodáky. Proto se i takovým stromům říká bajonetové stromy.

Lesníci pěstují pevné a stabilní porosty

Lesníci se snaží včasnými pěstebními zásahy zajistit, aby lesy nebyly ani příliš husté, ani příliš řídké. Od mládí proto v lesích provádějí prořezávky a probírky. Také se snaží se je zpevnit například pruhy zalesněnými odolnými dřevinami a vytvořit tak pevnou kostru porostu. Na okraji lesa tvoří ochranný plášť z hustě zavětvených stromů s mohutnými a hlubokými kořeny.

Ale někdy ani takové lesy nemohou tíze sněhu odolat. Lesníci pak musí odstranit následky těchto škod (rychle odstranit ležící dříví, aby nedošlo k jeho napadení kůrovci) a vysadit stromky nové, aby zajistili nepřetržitý růst nového lesa. Je to obtížnější, než v případě větrných polomů – škody způsobené sněhem se vyskytují mozaikovitě v menších množstvích po celém lese.

Prořezávka – výchovný zásah, který lesníci provádějí zejména ve věku mlazin (10-20 let). Jeho cílem je zejména úprava porostní hustoty, zdravotního stavu a kvality vznikajícího porostu.

Probírka – výchovný zásah, který lesníci provádějí v období vyspívání lesa, ve věku tyčkovin (20-40 let) a tyčovin (40-70 let). Cílem je uvolnit prostor perspektivním a nadějným stromům.