Kmen

Dlouhověký strom, majestátního zjevu, dorůstající výšky 25–35 m. V zápoji vytváří dlouhý rovný kmen s vysoko nasazenou korunu. Ve volnosti krátký mohutný kmen s košatou korunou.

Kůra

Kůra v mládí hladká, hnědo až zelenošedá, později černošedé barvy, podélně mělce rýhovaně rozpukaná.

Kořenový systém

Má hlubokou srdčitou až kulovitou kořenovou soustavu s četnými postranními a daleko se rozprostírajícími povrchovými kořeny. Pevně zakořeňuje i na skalnatých sutích a dobře odolává větru.

Pupeny

Střídavě dvouřadé pupeny jsou vejčité tupé, zelenavé až červenohnědé, zřetelně odstávající.

Prýty (větévky)

Prýty jsou zprvu jemně chlupaté, olivově zelené až červenavé s roztroušenými průduchy.

Listy

Listy ostře pilovité, okrouhlé nesouměrné srdčité, 5–10 cm dlouhé, svrchu temně modrozelené na nervech spoře žláznaté, jinak lysé, v úhlech nervu s rezavými chloupky.

Květy

Žlutobílé pětičetné oboupohlavní květy rostou po 5–10 na vzpřímených vidlanech (vrcholících). Ke květenství přirůstá protáhlý blanitý listen. Kvete v červenci asi o 14 dní později než lípa velkolistá. Jako entomofilní strom poskytuje včelám hojnost nektaru a pylu.

Plody, semena

Plod je vejčitě kulovitý až žebernatý oříšek temně hnědé barvy, oplodí se nechá snadno rozmáčknout prsty, roste na dlouhých stopkách. Dozrává v září.

Semenáčky

Semenáček s prstovitě 5ti a více laločnatými dělohami. První lístky jsou vejčité, přišpičatělé, nestejně pilovité.

Nároky na stanoviště, rozšíření

Nejčastěji se vyskytuje na dvou odlišných typech stanovišť. Jednak v lužních lesích s hlubokými těžkými půdami a jednak na svazích s kamenitými drolinami a sutích. Vystupuje až do výšek 600 m. Nemá velké nároky na světlo. Lípa je výbornou meliorační dřevinou. Je rozšířená téměř po celé Evropě s výjimkou nejsevernějších a nejjižnějších výběžků.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.