Popis

Je velký zhruba jako kos, černobíle zbarvený (břicho a boky jsou světlé), s červenými podocasními pery. Temeno hlavy je černé, líce bílé, od tmavého zobáku se po stranách dozadu hlavy táhne černý proužek. Samci mají týl červený, samice černý. Mladí jedinci mají červené celé temeno a růžová podocasní pera. Stejně jako datel, má i strakapoud tělo uzpůsobeno pohybu na stromech – tuhá ocasní pera pomáhají při oporu na kmeni a dopředu a dozadu směřující prsty se silnými drápy zase k udržení na větvích. K získání potravy z kůry stromů mu pomáhá dlouhý jazyk a silný špičatý zobák.

Jak žije

Je aktivní ve dne, kdy se pohybuje především na stromech, na zem se pouští málokdy. Létá v charakteristických vlnovkách, se slyšitelnými údery křídel. Žije jednotlivě nebo v párech. Hnízdí jednou ročně, v čase od dubna do srpna. Obývá dutiny starých stromů, které si sám vytesává. Obvykle jich má více, než sám potřebuje. Vletový otvor je kulatý o průměru asi 5 cm. Dutinu vystýlá pilinami, kam samice klade 4 – 6 vajec, na kterých se 14 dní se samečkem střídá. Mláďata po vylíhnutí krmí oba rodiče. Na zimu neodlétá a je častým návštěvníkem krmítek.

Hlas

Krátké ostré kiks, při vzrušení gi-gi-gi nebo skřípavé čret čret. Bubnování je krátké, velmi rychlé a důrazné.

Vejce

Smetanově bílá, kulatá.

Potrava

V létě hmyz a jeho larvy (včetně dřevokazného hmyzu), jiní bezobratlí, občas vyplení i cizí ptačí hnízda. Od podzimu do jara semena, bobule, ovoce, žaludy či ořechy.

Výskyt v ČR

Jehličnaté, listnaté i smíšené lesy se starými, vzrostlými stromy. Často i v blízkosti lidských sídel – parky, zahrady. U nás velmi rozšířený, prakticky po celém území až po horní hranici lesa.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.