Popis

Je velká asi jako straka s nepřehlédnutelnými modročerně pruhovanými pírky na křídlech. Tělo je červenohnědé, ocas i zobák černý. Na křídlech má bílé skvrny a bílý je i kostřec (opeření nad kořenem ocasu).  Na hlavě má chocholku z pírek s černou špičkou, kterou při rozrušení načepýří. Po obou stranách hlavy se od zobáku táhne oválná černá skvrna.

Jak žije

Hnízdí od dubna do července. Hnízdo, které je umístěno na větvi poblíž kmene, nejčastěji do výšky 5 m, staví oba rodiče ze stébel, hlíny a drobných větviček a vystýlají ho chlupy a jemnými kořínky. Občas zahnízdí i v dutinách či ptačích budkách. Samička obvykle snáší 5 – 7 vajíček, na kterých se se samečkem při zahřívání střídají. Po  16 – 17 dnech se líhnou mláďata, která oba rodiče krmí přímo z volete. Sojky, stejně jako jiné krkavcovité, lze snadno odchovat a bývají velmi krotké. Na zimu neodlétá.

Hlas

Chraptivé kšréé, réč, nebo káněti podobné mňoukavé miééé.

Vejce

Barva eliptických vajec se pohybuje od zelené, přes modrozelenou až po olivově hnědou. Jsou jemně  žlutohnědě či olivově kropenatá.

Potrava

Hmyz, ptačí vejce, menší druhy ptáků, ještěrky, žáby, myši. Na podzim a v zimě obilí, bobule, lískové ořechy, bukvice, žaludy. Před zimou si dělá mnoho skrýší, do nichž ve voleti přenáší žaludy.

Výskyt v ČR

Listnaté, smíšené i jehličnaté lesy, parky, výjimečně i zahrady.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.