Chování v lese a vstup do lesů přímo upravuje zákon č. 298/95 Sb. o lesích (lesní zákon), podle kterého má každý právo na vstup do lesa na vlastní nebezpečí. V lese je povoleno sbírat lesní plody a suchou na zemi ležící klest pro vlastní potřebu. Mimo jiné je zakázáno zakládat oheň a organizované nebo hromadné sportovní akce musí být včas oznámeny příslušnému orgánu státní správy lesů. Volný pobyt, táboření či stanování je povoleno pouze na vyhrazených místech nebo místech, která schválí místní orgány, instituce a odbor životního prostředí příslušného kraje.

Cyklisté a jezdci na koni

Cyklisté a jezdci na koni mohou v lese jezdit jen po vyznačených trasách. Důvodem je ochrana lesa, tedy aby nedošlo k poškození povrchu půdy a stromů (zejména malých stromků nebo kořenových náběhů velkých stromů) a k rušení zvěře (která pak vlivem stálého stresu může i uhynout).

Motorová vozidla v lese

Jezdit do lesa auty, na čtyřkolkách či motorkách a stát tam s nimi je zakázáno. Důvodem je ochrana lesních cest, které nejsou vždy zpevněné a majitel lesa je nechal postavit jako systém zdravotní a požární ochrany a jako podporu hospodářské činnosti v lese. I kdyby na kraji lesa nebyla značka „Zákaz vjezdu“, není jízda autem po lese či lesních cestách dovolena. Hluk dopravních prostředků děsí zvěř, která v lese žije. Ta potom vystrašeně běhá po lese a ztrácí potřebné zásoby energie, zvláště v zimním období. Může to pro ni být i kritické. V létě se zase snaží najít úkryt v mlazinách, které okusováním poškozuje.

Lesníci, lesní dělníci a všichni, kdo v lese pracují, do lesa autem mohou. Musí mít ale speciální povolení od majitele lesa.

Psi v lese

Pes do lesa samozřejmě může, ale musí být veden na vodítku. Volně pobíhající pejsek ruší a stresuje zvěř, která neví, že zrovna ten váš je kamarádský a nechce jí ublížit, jen si pohrát. Zvěři ale vadí i několik dní stará pachová stopa psa. Tento stres pro ni může znamenat i smrtelné nebezpečí. Hlavně v době kladení mláďat a v zimě.

Zloděj v lese

Nezdá se to, ale zlodějem v lese je každý, kdo si z lesa odnáší větší kusy dříví než jen spadané, na zemi ležící a suché větvičky, větvě – klest. Je jím ale i ten, kdo v lese sbírá lesní plody (borůvky, jahody, maliny, houby aj.) ne pouze pro svou vlastní potřebu, ale proto, aby je prodával, i ten, kdo si z lesa odnáší shozy zvěře (nalezené paroží), vejce ptáků a mláďata zvířat.

Oheň v lese

Oheň můžeme rozdělat ve vzdálenosti nejméně 50 m od okraje lesa, nikdy ne blíže nebo v lese. I malý požár uškodí – shoří čerstvě vysazené stromky, které lesní dělníci několik dní sázeli, shoří dospělé stromy a jejich dřevo bude chybět majiteli lesa. Po požáru se les musí často hlídat, aby se skrytý oheň znovu neobjevil. To vše stojí majitele lesa a lidi, kteří v lese pracují, spoustu úsilí a peněz. A představte si vyděšené zajíce, daňky, jezevce a divočáky, jak před ohněm utíkají a nevědí, kam se schovat.

V lese se s ohni můžete setkat na jaře, kdy lesní dělníci pálí klest po těžbě stromů. Každý takový oheň musí být ale předem nahlášen hasičům.