Kočka divoká

Jak vypadám

Vážím až 8 kg a dlouhá jsem 50–80 cm. Oproti kočce domácí působím mnohem zavalitějším dojmem, protože mám velmi dlouhou a hustou srst, což je nejlépe vidět především v zimě. Mám také větší hlavu a menší uši než kočka domácí. Od kočky domácí se liším i tvarem, délkou a držením ocasu – je kratší než polovina délky těla, po celé délce huňatý a před černou špičkou má tři až čtyři černé pruhy. Má srst je šedohnědá až šedožlutá, s výrazným pruhováním na hřbetu, ocasu a nohách. Na hřbetu mám výrazný tmavý pás a břicho krémově žluté.

Jak žiji

Jsem, spolu s rysem ostrovidem, jediným zástupcem kočkovitých šelem v ČR. Žiji samotářsky, pouze v jarních měsících – v době páření, hledám partnera hlasitým mňoukáním. Během dubna až června se mi rodí 3–5 koťat, o která se pak starám až do podzimu. Koťata udatně bráním a dokážu se postavit i člověku. Mám vynikající sluch i zrak – výborně vidím i za šera. Přestože ráda a dlouho odpočívám, zůstávám stále ostražitá. Velikost mého teritoria se pohybuje od 50 ha až po několik set hektarů. Své území si značkuji drápáním kůry stromů, močením, trusem a pachovými výměšky. Přes den odpočívám ve své skrýši (např. dutiny stromů, vývraty, skalní dutiny, nory jezevců apod.) a pokud je teplo, tak se moc ráda vyhřívám na slunci. Na lov vyrážím v noci. Dožívám se nejvýše 11 let.

Čím se živím

Nejhlavnější část mého jídelníčku tvoří až z 80 % malí hlodavci jako je hraboš, myšice a myši, dále ptáci až do velikosti slepice a jiní drobní obratlovci jako je veverka, lasice, rejsek, ještěrka či žába. Výjimečně ulovím i větší zvířata (např. divokého králíka, zajíce nebo srnče). Lovím podobně jako kočka domácí – přepadám svou kořist ze zálohy jedním rychlým výpadem či skokem. Pokud je potřeba, krátce kořist pronásleduji. Jako prakticky všechny kočky nejsem vytrvalá a rychle se unavím.

Kde mě potkáte

Nejčastěji ve smíšených a listnatých lesích v podhůří nebo na vrchovinách, výjimečně ve vysokých horách nebo v nížinách. Když budete mít velké štěstí, můžete mě potkat v Bílých Karpatech, v Národním parku Podyjí, na Šumavě či v Beskydech. Protože je nás velmi málo, patříme v ČR mezi zvláště chráněné, kriticky ohrožené druhy. Více rozšířená jsem na Slovensku, kde nás žije několik set jedinců.

Zajímavosti

Nedovedu ze stromu sešplhat hlavou napřed, jako to umí například veverka nebo kuna, ale lezu dolů pozpátku.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.