Bobr evropský

Jak vypadám

Jsem statný hlodavec s tělem dlouhým 90 až 140 cm a zploštělým ocasem délky 25 až 35 cm, který mi slouží jako kormidlo a prostředek k signalizaci (plácnutím do vody varuji před nebezpečím). Ocas mám z větší části lysý, pokrytý zrohovatělými šupinami. Moje hmotnost se pohybuje mezi 15 až 30 kg. Zadní nohy mám opatřeny plovacími blánami. Srst mám tmavohnědou až černou, velmi hustou a nesmáčivou díky mastným výměškům řitních žláz. Při okusování stromů používám silné hlodáky, které jsou vpředu výrazně sytě oranžové.

Jak žiji

Žiji v trvalých rodinách, které mnohdy vytvářejí celé kolonie. Osidluji široké nivy středních až dolních toků větších řek, rybníky, umělé nádrže, kde žiji v podzemních norách, stavím hráze a tzv. bobří hrady (navršené hromady silných větví až 2 metry vysoké), jejichž vchody se vždy nacházejí pod vodní hladinou. Jsem velmi dobrý plavec a výborný potápěč – na jedno nadechnutí vydržím pod hladinou až 15 minut. Žiji převážně nočním životem. Rozmnožuji se jednou ročně a ve vrhu mívám 2–5 mláďat. Ve volné přírodě se dožívám 7–12 let, v zajetí až 35 let. Patřím mezi celoročně hájené druhy lovné zvěře.

Čím se živím

Jsem výlučným býložravcem – živím se trávou, rákosem, v zimě větvemi, listím či kůrou stromů (vrby, topoly, olše).

Kde mě potkáte

Oderské vrchy, dolní tok Labe na Děčínsku, severovýchodní a jihozápadní Čechy, tok Moravy a Dyje.

Zajímavosti

Byl jsem na pokraji vyhubení nejen pro svou krásnou kožešinu, ale hlavně pro vzácný léčivý tuk – castoreum, který měl stejnou cenu jako zlato. Do ústní dutiny si při kácení stromů nezadřu třísku proto, že její klenba a přední část jazyka jsou potaženy rohovitou kůží a uvnitř tváří je na jediném místě o velikosti asi 4 cm3, které by mohlo být zraněno, zvláštní kartáček z krátkých tuhých chlupů.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.