Ploskohřbetka smrková

Jak vypadá

Blanokřídlý hmyz se zploštělým, 11–14 mm dlouhým tělem. Velká hranatá hlava převážně černé barvy má dlouhá niťovitá tykadla a mohutná kusadla. Zadeček je u samců červenožlutý s tmavými příčnými proužky; zadeček samiček je zaoblenější, olivově nazelenalý, svrchu na 1. článku černý. Nohy jsou červenožluté. Blanitá křídla o rozpětí 20–27 mm jsou průhledná, s tmavou žilnatinou a sedícím dospělcům kryjí zadeček. Vajíčka jsou válcovitě zaoblená, tmavě zelená. Mladé housenice jsou špinavě zelené s tmavší hlavou. Dorostlé housenice jsou převážně sytě zelené, část je však zlatavě žlutá. Přítomny jsou 3 páry hrudních nožek a 1 pár pošinek na konci těla. Kukla je sytě zelená nebo zlatožlutě zbarvená.

Jak žije

Dospělci se rojí, v závislosti na nadmořské výšce, od poloviny dubna do konce června. Oplodněné samičky lepí vajíčka po 4–12 kusech na starší jehlice. Celkem jich nakladou až 120 ks. Po 2–4 týdnech se líhnou mladé housenice, které se soustřeďují do úžlabí větví, kde vytváří společné vaky z vláken, v nichž se jednotlivě ukrývají. Po zhruba 8 týdnech housenice dokončují svůj žír a padají z korun na zem, kde si v hloubce 5–15 cm vytvářejí hladkou dutinku, ve které zůstávají 1–3 roky v tzv. diapauze. Na konci období diapauzy, zpravidla na podzim, se na hlavě housenic vytváří tzv. pulpální oko. Na jaře následujícího roku se housenice s pulpálním okem kuklí. Asi za 3 týdny se rojí dospělci.

Čím se živí

Housenice se živí staršími jehlicemi.

Kde se vyskytuje

Ve starších smrkových porostech.

Čím je významný

Typický škůdce starších stejnorodých a stejnověkých smrkových porostů. Přemnožuje se především v podhorských a horských polohách v nadmořských výškách od 600 do 1000 m n. m. Žír postupuje od vrcholku směrem dolů. Mladé jehličí zůstává zpravidla ušetřeno. Silné defoliace korun při přemnožení mohou následně vést až k celkovému odumření dřevin.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.