Klikoroh borový

Jak vypadá

Brouci jsou 6–15 mm velcí, tmavě hnědí a silně chitinizovaní. Na hnědých krovkách jsou dva žlutavé přerušované příčné pásky. Drobné žluté skvrnky jsou patrny i na štítu. Hlava je protažena do nosce, na konci osazeného lomenými tykadly. Štít je klenutý, vpředu silně zúžený. Báze krovek je asi o třetinu širší než štít. Vajíčko je bělavě průsvitné, oválné, asi 2 mm dlouhé. Larva je beznohá, rohlíčkovitá, bělavá, s hnědou hlavou. Dorostlá měří 12–23 mm. Kukla je krémově bílá, 8–16 mm dlouhá, se zřetelným noscem a očima, zakončená 2 krátkými trny.

Jak žije

Brouci opouštějí své úkryty od poloviny dubna do poloviny května. Vyhledávají 3–6 let staré stromky, na nichž ohlodávají jemnou kůru a lýko – nejčastěji nad kořenovým krčkem či výše. Zalétávají rovněž na větší stromky, kde poškozují báze, asi jako tužka silných větví. K páření dochází již v průběhu zralostního žíru. Oplodněné samičky kladou vajíčka do kůry kořenů čerstvých, především borových pařezů. Vylíhlé larvy vyžírají nejprve lýko, avšak později vytvářejí ve dřevě podélně vinuté, až 1 m dlouhé chodby, vyplněné směsí dřevní drti a trusu. Ve většině případů přezimují dorostlé larvy, které se kuklí až na jaře příštího roku. Při příznivém počasí se však mladí brouci mohou objevit ještě koncem srpna či v průběhu září prvního roku. Dospělci žijí 1–3 roky.

Čím se živí

Larvy vyžírají lýko a dřevo napadených stromů. Dospělci okusují větévky a výhonky v korunách.

Kde se vyskytuje

V ČR hojný od nížin po horské oblasti. Nachází se v místech výskytu jehličnatých pařezů z loňské těžby. 

Čím je významný

Patří mezi nejvýznamnější škůdce jehličnatých sazenic. Při svém zralostním (mladí brouci) a regeneračním (staří brouci) žíru do nich vyžírá drobné, kolmé nebo trychtýřovité jamky, zasahující často až do povrchové části dřeva. Poškozené kmínky se někdy deformují. Při silném poškození se vyžrané jamky spojují po obvodu kmínku do plošek a sazenice hynou.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.