Bekyně mniška

Jak vypadá

Sameček a samička se od sebe dosti liší. Zatímco sameček má rozpětí předních křídel 35 až 45 mm, samička bývá větší (45 až 55 mm), má prodloužená křídla. Sameček má hřebenitá tykadla, ale tykadla samičky jsou nitkovitá. Sameček má složená křídla ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, samička má křídla ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku. Křídla jsou bílá s černými zvlněnými proužky a zadeček je světle hnědý s černým pruhem. Zbarvení je závislé na místě výskytu a je velmi variabilní.

Jak žije

Dospělí jedinci nepřijímají potravu. Motýli létají v červenci a v srpnu, sporadicky i na začátku září. Během dne nehybně vyčkávají na kmenech stromů, večer samečci aktivně vyhledávají partnerky. Oplodněná samička v noci klade vajíčka pod kůru stromů, většinou do spodní části kmene. V jedné snůšce naklade 20 až 100 vajíček zbarvených do oranžova, velikost jednoho vajíčka je asi 1 mm. Celkem samička naklade cca 300 vajíček. Na přelomu dubna a května se líhnou asi 3 mm dlouhé šedobílé až černé housenky, s modravými bradavkami, na kterých jsou dlouhé trsnaté chlupy. Housenky se rozlézají do korun stromů a ožírají jehlice či rašící pupeny. Postupně dorůstají až do velikosti 35 mm (samečci) a 50 mm (samičky). Žír housenek vrcholí na přelomu června a července. Po devíti týdnech se housenky zakuklí v prasklinách kůry nebo v hrabance. Kukla velikosti 18–20 mm je nejdříve jasně zelená, ale postupně ztmavne a je bronzově hnědá. Po dvou až třech týdnech se líhnou motýli. Motýli žijí krátce, 9 až 14 dní.

Čím se živí

Housenky okusují jehličí napadených dřevin.

Kde se vyskytuje

Nejčastěji na okrajích plzeňské kotliny, Rakovnicku, jižních a severních okrajích Brd, Křivoklátsku, v jižních Čechách, Posázaví, východních svazích Českomoravské vrchoviny, Drahanské vrchovině.

Čím je významný

Významný kalamitní druh nočního motýla, který se přemnožuje nejčastěji v uměle založených smrkových či borových monokulturách starých 40–80 let. Při přemnožení způsobují housenky kalamitní holožíry lesních porostů. Ve smíšených lesích není nebezpečná, ale ve smrkových nebo borovicových monokulturách může představovat velký problém. Jedna housenka sežere nebo poškodí cca 1000 jehlic. Smrk hyne při ztrátě více než 70 % jehlic, borovice při ztrátě více než 90 %. Přirozenými nepřáteli bekyně jsou brouci (krajník pižmový, střevlíci), mravenci, lumci, lumčíci a například i kukačka, které nevadí dlouhé housenčí chlupy.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.