Sedm zastavení příbramských dětí na Brdech

17

31. 10. 2017 / Brdy

Celkem sedm turnusů v průběhu října absolvovaly děti ze Základní školy 28. října z Příbrami s lesní pedagožkou divize VLS Hořovice Petrou Večeřovou, adjunktkou Gabrioelou Šteflovou a dalšími lesníky na Brdech.

3. října nejdříve dorazilo do Obecnice sedmatřicet druháků. Program jsme zahájili úvodním kruhem za silné průtrže a doufali jsme, že déšť ustane. Z úvodního kruhu jsme se přemístili k borové kultuře, kde děti určily, o jaké stromy se jedná, jak se na to místo dostaly a jak se o ně hajní starají. Od borovic jsme zamířili k oplocence, u které jsme si přiblížili rozdíl mezi lesní školkou a oplocenkou, proč se v lese staví a jaké stromy v ní můžeme nejčastěji vidět. Na dalším stanovišti jsme si povídali o srnci, děti měly za úkol najít srnčí shoz, který si následně každý mohl prohlédnout a osahat. Po této zastávce jsme museli vycházku předčasně ukončit, protože déšť neustával a všichni už jsme byli řádně promočení. Domluvili jsme se na náhradním termínu a děti odnesly poznání, že hajní jsou v lese za každého počasí.

Jedenapadesát příbramských prváků pak navázalo na své starší spolužáky ze školy o dva dny později u Padrťských rybníků.

Ve čtvrtek 5. 10. jsme se sešli s prvňáčky ze ZŠ 28. října u Padrťských rybníků. Po cestě na hráz jsme v dálce zahlédli nad vodou kroužícího orla mořského. Na místě, kde jsme si mohli prohlédnout Dolejší i Hořejší Padrťský rybník, jsme probrali, jaké živočichy zde můžeme najít. Po svačině jsme se schovali před studeným větrem do lesa, kde následovala debata o účelu  oplocenky, o parohaté a rohaté zvěři a děti hledaly v lese shozy. Na dalším žáci otestovali svůj zrak, kdy v dálce poznávali, co se skrývá na obrázku za zvěř, úspěšní hledači si své nálezy přinesli a krátce dětem představili druh zvěře, který našli.

Další týden pak patřil čtyř desítkám páťáků. Ze srazu v Obecnici jsme se s nimi vydali do nedalekého lesa. Prvním stanovištěm byla borová kultura, o které jsme si vše vysvětlili. N8sledovala návštěva oplocenky. Po posilnění jsme pokračovali na další stanoviště, kde jsme si povídali o srnčí zvěři, děti našly srnčí shoz, který jsme si popsali a po té, co si ho všichni prohlédli, jsme pokračovali na další stanoviště. Na čtvrtém stanovišti jsme si povídali o jelení zvěři, opět měly děti možnost najít jelení shoz, který jsme si popsali, děti hledaly rozdíly mezi jelením a srnčím shozem a po prohlédnutí jsme pokračovali dál po trase. Při přechodu mezi stanovišti jsme našli pobytový znak veverky, který jsme využili k chvilkovému povídání o jejím životním stylu. Po povídání se děti proběhly, když dostaly za úkol si v porostu najít každý svoji borovici, následně smrk a naposledy břízu a porovnat jejich kůry. Na dalším stanovišti jsme si povídali o jezevci, o jeho životním stylu, plynule jsme se přesunuli k lišce a řekli jsme si, v čem si jsou s jezevcem podobní a v čem jsou rozdílní. Dále se děti seznámily s lýkožroutem, řekli jsme si, proč škodí, ukázali jsme si, jak vypadá požerek a poté, kdy měly děti možnost ukázat, jak si myslí, že je lýkožrout velký, si ho mohly prohlédnout. Hrou na lýkožrouta jsme si přiblížili jeho komunikaci a povídání o lýkožroutovi jsme zakončili povídáním o tom, jak se proti němu bráníme. Pomalu jsme se blížili na konec trasy, ale ještě na nás čekalo poslední stanoviště, kterým bylo drobné opakování v podobě oplocenky, tentokrát z pletiva, u které jsme si řekli, proč se dělají různě velká oka v určité výšce, a zopakovali jsme si, proti jaké zvěři oplocenky stavíme a jaké dřeviny zde nejčastěji najdeme.

12. října pak do Brd dorazili čtvrťáci s prvňáky. Úvod opět patřil informacím o borové kultuře i dalších jehličnanech a také s nimi jsem pokračovali programem o oplocence, o srnčí zvěři, prohlídkou shozu i povídáním o jelení zvěři. Při přechodu na další stanoviště děti našly za stromem schovanou liščí kožešinu, kterou si se zájmem prohlédly, popovídali jsme si o lišce a k čemu se takový liščí kožíšek využívá. Po povídání si děti vyzkoušely, jaké to je pohybovat se po lese poslepu a probrali jsme, jaké máme smysly a jaké nejvíce využíváme my a jaké zvěř.

Na dalším stanovišti děti našly lebku s rohy muflona, děti se dozvěděly, že jim říkáme toulce a také, že je mufloni nikdy neshazují, proto podle nich dokážeme určit, jak jsou staří. Poslední zastávka byla opět u oplocenky, tentokrát z pletiva, u které děti našly schovaného zajíce.

Sedmáci v úterý 17. října za námi dorazili k Padrťským rybníkům. Seznámení proběhlo u rybářské bašty v úvodním kruhu, následně jsme se rozdělili na dvě skupiny a rozešli jsme se na své trasy. Jedna ze zastávek byla na hrázi Hořejšího a Dolejšího Padrťského rybníka, kde jsme si pověděli, co zde žije, něco o okolí rybníků a také něco o CHKO Brdy. Následně jsme se přemístili ke skládce dříví, kde jsme si ukázali nástroje, které se používají k měření. Řekli jsme, kdo dříví měří, jak a proč. Následně si děti mohly měření vyzkoušet a pomocí kubírovacích tabulek zjistit objem dřeva. Pomocí loupáku si zkusily odstranit kůru z kmenu, přičemž jsme si vysvětlili, že dříve se kůra odstraňovala z celých kmenů, ale v dnešní době se využívá především ke kontrole lapáků. Od loupáku jsme přešli k povídání o kůrovci, jak škodí, řekli jsme si vývojové fáze brouka, a jak se proti němu bráníme, v návaznosti na povídání o kůrovci jsme si zahráli na lýkožrouta. Po svačině jsme se přemístili do porostu, kde jsme si povídali o smyslech. Následně si děti vyzkoušely svůj zrak při hledání zvěře, ale nalezením a určením správného druhu zvěře to pro děti nekončilo, jejich úkolem bylo spolužákům představit zvěř, kterou mají na obrázku a krátce ji charakterizovat. Po představení všech druhů zvěře, které děti našly, měly dále za úkol najít shozy. Po úspěšném nalezení, jsme si jednotlivé shozy představili, přiřadili jsme je k jednotlivým druhům zvěře a řekli jsme si, jaký je rozdíl mezi rohem a parohem. Protože se blížil konec programu, tak jsme si zahráli hru na oplocenku a přesunuli jsme se zpět k rybářské baště, kde jsem se s pozdravem „Lesu Zdar“ rozloučili.

Další turnus sedmáků dorazil do Brd o týden později s o rok staršími spolužáky. Uvítání proběhlo v úvodním kruhu, kde jsme se seznámili, rozdělili jsme se do dvou skupin a rozešli jsme se na své trasy. Jedno ze stanovišť bylo na hrázi Hořejšího a Dolejšího Padrťského rybníka, kde jsme si řekli pár informací o rybnících, co v nich žije a co žije v jejich okolí a také jsme si řekli něco o nejmladší CHKO Brdy. Následně jsme se přemístili na skládku dříví, kde jsme si ukázali výběr z lesnických nástrojů, které se používají k měření dříví, ukázali jsme si postup měření, řekli jsme si, k čemu se používají určité sortimenty a podle čeho se dříví sortimentuje. Děti si vyzkoušely loupákem odstranit kůru, po příjezdu lesních dělníků jsme si popsali ochranné pomůcky a vybavení, které používají, a popsali jsme si traktor s lesnickou nástavbou. Po vyčerpávajících informacích jsme si udělali krátkou přestávku na svačinu. Po svačině jsme se vydali k jedlové oplocence, kde jsme si vysvětlili, k čemu oplocenky slouží, kdo je staví a jaký je rozdíl mezi oplocenkou a lesní školkou. Od oplocenky jsme se plynule přesunuli k zalesňování, povídali jsme si o tom, kolik se sází sazenic, co se děje se stromy od zasazení až po úplné skácení a kolik stromů se vlastně dožije dospělosti. Děti si mohly vyzkoušet v probírkovém porostu vybrat stromy, které by nechaly pokácet a proč. Od zalesňování jsme se přesunuli ke zvěři, která žije v lese. Děti šly hledat shozy, po nalezení jsme si je popsali a řekli jsme si, jaký je rozdíl mezi rohem a parohem. Průběžně jsme povídání a vycházku prokládali pohybovými aktivitami pro zahřátí i pro odpočinek od informací.

Poslední várka osmáků ze ZŠ 28. října v Příbrami pak k Padrťským rybníkům dorazila poslední říjnový den. Po vzájemném seznámení jsme se rozdělili do dvou skupin a rozešli jsme se na svá stanoviště. Děti si v průběhu vycházky mohly prohlédnout následky větrné kalamity, která proběhla o víkendu. Na začátek vedli naše kroky na hráz Dolejšího a Hořejšího Padrťského rybníka, kde jsme si povídali o tom, co zde žije, charakterizovali jsme si okolí rybníků, v dálce jsme si mohli prohlédnout volavky bílé a řekli jsme si také pár základních informací o CHKO Brdy. Z hráze jsme se přesunuli do porostu k jedlové oplocence, na okolním smrkovém porostu jsme si ukázali, jak vypadají poškozené stromy od zvěře v dospělosti. V návaznosti na poškozené stromy si mohly děti vyzkoušet vybrat stromy, které by při výchovném zásahu nechaly pokácet a proč. Následně jsme se přesunuli k jednomu zlomu, na kterém jsme si ukázali, jak vypadají poškozené stromy zevnitř. Pro odlehčení od informací jsme si zahráli několik pohybových her. Po chvilce běhání jsme se podívali do porostní mapy, u které jsme si vysvětlili, kde se zrovna nacházíme, k čemu slouží a co znamenají jednotlivé barvy.  Za pomoci mapy se měly děti zamyslet, jestli v okolí převažují staré porosty nebo mladé. Po diskuzi o porostní mapě a okolních porostech jsme se přesunuli zpět k rybářské baště, kde jsme se všichni v závěrečném kolečku rozloučili pozdravem „Lesu Zdar“. 

Petra Večeřová, lesní pedagožka divize VLS Hořovice