Kmen

Statný strom dorůstající 30–50 m výšky s přímým, někdy na spodku šavlovitým kmenem. V mládí nese užší, kuželovitou korunu, později s korunou nepravidelně vejčitou, vysoko nasazenou. Koruna solitérně rostoucích stromu mívá bizarní tvary, s mohutnými bočními větvemi. Podobně je tomu u víceletých výstavku, které navíc obrůstají shluky mladších větévek.

Kůra

Borka je v mládí šedá, u starých stromu hnědá, brázdovitě rozpukaná.

Kořenový systém

Má srdčitou kořenovou soustavu a je zpravidla dobře zakotven v půdě. Stabilizuje okraje lesních porostu i celé porosty.

Pupeny

Pupeny jsou malé vejčitě kulovité.

Prýty (větévky)

Tenké lysé výhony mají hnědožlutou barvu. Brachyblasty (zkrácené větévky) jsou tmavohnědé až červené.

Listy

Jehlice každým rokem opadávají. Na jednoletých letorostech stojí jednotlivě, na víceletých větévkách jsou uspořádány ve svazečcích po 20–40 ks.

Květy

V dubnu rozkvétají samčí, žlutavé, kulovité vejčité květy a podlouhle vejčité až válcovité častěji purpurově červené, někdy růžové, zelené, bělavé nebo žluté samicí šištice.

Plody, semena

Světlé hnědé 12–40 mm velké šišky v kterých dozrává koncem září leskle světlé, hnědé 3–4 mm velké semeno opatřené světle hnědým křidélkem.

Semenáčky

Semenáček má hladké 12–15 mm dlouhé 5–6 četné modrozelené trojhranné dělohy.

Nároky na stanoviště, rozšíření

Je to dřevina výrazně slunná, nedaří se jí v zadušeném, zastíněném prostředí, vyžaduje přiměřené proudění vzduchu. Často plní úlohu průkopní dřeviny. Každoroční výměnou jehlic se stává odolnou proti znečištěnému ovzduší. Modřin nachází přirozené stanoviště na horách, dnes se s ním setkáváme i v chlumních oblastech, kde na vyhovujících stanovištích zdárně roste. Na pudu je poměrně nenáročný, lépe však roste v hlubších, provzdušněných a přiměřeně vlhkých, minerálně bohatých, třeba i kamenitých půdách.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.