Lilie zlatohlavá

Popis

40 až 150 cm vysoká, vytrvalá bylina vyhánějící z podzemní šupinaté dužnaté cibule vzpřímenou lodyhu, která je hlavně v prostřední části porostlá přeslenité sblíženými listy. Ty mají podlouhle kopinatý tvar délky až 15 cm, se zřetelnými podélnými žebry. Růžové, nachové skvrnité květy uspořádané do konečného květenství ve tvaru volného hroznu jsou velmi krásné, obloukovité dolu skloněné. Tvoří je šest okvětních lístku podlouhlého tvaru, 3–3,5 cm dlouhých, nazpět zatočených, nachové barvy, s tmavšími skvrnami. Prašníky jsou dlouze stopkaté, suříkové načervenalé. Kvete v červnu až srpnu. Plodem je tobolka s množstvím semen, 6–8 mm dlouhých.

Výskyt

Roste ve světlých listnatých lesích a křovinách od nížin vysoko do hor. Dává přednost vápencovým půdám. Vzácné, zvláště ve vyšších polohách se můžeme setkat s lilií Cibulko nosnou. Jedná se o euroasijský druh.

Vlastnosti, využití

Je to rostlina u nás chráněná zákonem. Často se s ní a jejími odrůdami, formami a kultivary setkáváme i v zahrádkách, parcích a na skalkách, kde se pěstuje pro ozdobu. V minulosti byla využívána i v léčitelství, a to především porodními bábami.

Vyzkoušejte si kvíz „Les“ a prověřte si znalosti o obyvatelích lesa.