
Srnec, srna, kolouch?! Na akcích pro širokou veřejnost se lze s tímto nešvarem setkat pravidelně. Rodiče chtějí na své potomky udělat dojem a sebevědomě před váhajícími dětmi vystřihnou členy srnčí rodinky, jenže špatně. Lesní pedagog, sám rodič, pak situaci zachraňuje a kulantně vysvětluje, jaký je rozdíl mezi kolouchem a srnčetem. Aby dospělým oprášil autoritu, přizná v závěru, že stejná chyba je i v nejedné dětské obrázkové knize. Opravdu, zvířecí rodinky jsou triviálním tématem jen zdánlivě a besed o nich není nikdy dost. A tak karlovarští lesníci v únoru vyjeli do škol podobným faux pas předcházet.
Ve dvou modifikacích pro mladší a starší žáky si interaktivní hodinovku lesní pedagogiky užily postupně všechny třídy 2. Základní školy v Bochově. „…Kuchyně se stane lesem a to štokrle medvědem…“ v duchu písně divadla Semafor se z učebny stal les. Děti si vyrobily dalekohledy a tiše pozorovaly lesní živočichy. Později s výkladem se věnovali rozdílům mezi jednotlivými druhy, samci, samičkami i mláďaty. Hrami kompletovaly zvířecí rodiny. Bojovaly s taji jazyka českého a přes srňátka a rysátka se dobraly správnému názvosloví. Pohybovými aktivitami si pak zafixovaly, kterým členům rodiny názvy patří. Srnče, rysíče, daněla i které kohoutky a slepičky máme v lese, vše bylo objasněno.
Starší žáci si poradili i s náročnější kooperativní hrou. Více se podívali na zoubek rozlišovacím znamením mezi koroptví a bažantem a rozdílu mezi sičí a dančí zvěří. Stihli probrat i vývoj parohu a rozdílné charakteristiky chování zvěře podle věku a pohlaví.
„ Starší děti už se lesní pedagogiky zúčastnily dříve a nějaké povědomí měly, ale dnes se zase dozvěděli tolik nového. A nejen oni, i my učitelé.“ Chválila si program třídní učitelka Marie Fialka
Na Karlovarsku si podobný program užijí ještě na několika školách, než se lesní pedagogika v průběhu března přesune zcela ven na oblíbené vycházky s lesníkem.
Jana Hynková, lesní pedagožka VLS Karlovy Vary
