
Připravené lavičky pod širým nebem sloužily jen na odložení batůžků. O lese se přece nedá učit v sedě. Kolektivy paralelních tříd se po hodině střídali na připraveném „lesním“ stanovišti a nebylo jediného účastníka, který by nebyl překvapen, jak rychle může hodina ve škole utéct. Při interaktivním výkladu o funkcích lesa se děti zapojovaly ve hraných scénkách a spoluvytvářeli příkladové příběhy. Další aktivity pak přiblížili práci lesníků v péči o les. Důležitým prvkem bylo vlastní rozhodování dětí o následujícím dějství programu. Každý z lesnických vstupů byl tudíž originál napasovaný na míru svým tvůrcům. Některé třídy se tak věnovaly více škůdcům a jejich bionomii, jiné se vrhly na hry o ochraně lesa, další si vzaly pod lupu přirozenou nebo umělou obnovu a dostalo se i na výchovu lesa.
Nálada se všeobecně vydařila. Poslední skupině ani nevadilo, že rodiče při pátku již stepují před družinou a dobrovolně se zdrželi po škole. Odpolední dodatečný děkovný telefonát organizující paní učitelky byl po všech těch nadšených dětech, které sály vědomosti jako houby už jen pomyslným odloženým posledním soustem dortu, který se nevešel naráz. Velmi děkujeme, že jsme se mohli zúčastnit a šířit tak vědomosti, které nám leží na srdci. V Podbořanech jsou prima děti, kterým les není a snad ani nikdy nebude lhostejný.
Jana Hynková
lesní pedagožka divize VLS Karlovy Vary

