
Jak to chodí v zimě u krmítka a u krmelce? Kam s nimi a co do nich? O tom si s lesními pedagogy hornoplánské divize povídalo téměř devadesát dětí obou mateřských škol ve Volarech, ke kterým se přidali i jejich spolužáci z lesní školky na Soumarském mostě. Společně se naučili rozpoznávat nejběžnější druhy ptáků, které mohou v jejich okolí přiletět na krmítko. Připomněli si, co do krmítka jako potrava patří a co ne. Poznali některá myslivecká zařízení, která slouží jako zázemí pro přikrmování lesní zvěře, a naučili se, co je možné do nich lesní zvěři na přilepšenou přinést. Předškoláci pak ještě popřemýšleli nad tím, jak poznáme, kdo se u krmelce nebo v jeho blízkosti pohyboval. Všichni si vzpomněli na stopy zanechané ve sněhu nebo blátě a na trus. Názorně si ukázali i další, třeba pírka. Na otázku, co to je, přišla nečekaná odpověď: „To jsou chlupy ptáků,“ doplněná o bleskový dovětek paní učitelky: „No, a říká se jim peří.“ Závěrečná hra v podobě poznávání odlitků stop a jejich přiřazení ke správnému majiteli vykouzlila na tvářích všech údiv i úsměv, a především radost z toho, že ji všichni zvládli a přiučili se tak opět něčemu novému.







