Lednová lesní pedagogika u mimoňské divize

Děti si tak mohli nejen vyzkoušet hebkost či drsnost kožešin naší nejrozšířenější lesní zvěře, potěžkat parohy nebo prohlédnout zbraně divočáka, ale také vyfotit s jelenem v životní velikosti. A nadšené výkřiky dětí i jejich úžasem vykulené oči jasně signalizovaly, že to byla trefa do černého. A aby to děti neměly tak lehké, musely si nejdřív složit puzzle s markantem zvěře. Týmová práce prověřila jejich schopnost spolupracovat a dohodnout se. Na konci programu jsme ještě potrénovali trpělivost, zručnost i jemnou motoriku při sestavování krmítka či podložky pod hrnec a děti dostaly drobné propagační předměty. A s pozdravem „Lesu zdar“ jsme se rozloučili s příslibem dalšího setkání při venkovním programu.

Jan Kobr, lesní pedagog