
Málokdy se poštěstí, aby lesní správa Valeč měla porost k obnově mimo hranice VVP Hradiště. A tak po několika letech přivítali mládež neštítící se sekeromotyky s o to otevřenější náručí. Zatímco jen za obzorem dunělo společné cvičení českých a amerických výsadkářů čtyři desítky mazáků ze Základní školy Podbořany Husova si rozdělovali řádky v pasece. Na programu ale nebylo jen zalesňování. Vzorně umístit sazenice do půdy byl totiž jen jeden z několika úkolů. Proč to vlastně dělají? Proč smrk? Co bude dál? To vše je s lesní pedagogikou mnohem pochopitelnější. Čerstvý vzduch, hra a smích dělá s právě nabytými vědomostmi divy. Celá skupina se proto rozdělila na dvě části. Zatímco se jedni věnovali sazenicím, druzí se vydali na procházku s lesníkem do blízkých porostů. Druhová i věková skladba lesa. Zákonné předpisy a vyhlášky. I specifika hospodaření ve vojenských lesích. A k tomu všemu se po obědě na ohni dokázali ještě k prožitému vrátit ve svých velmi akčních „reportážních vstupech z terénu“. Velká škoda, že byli jen pro oči přítomných. Ve večerních televizních novinách by byli jistě svěžím zpestřením.
Alespoň odpoledne na rozloučenou pak vysvitlo i slunce. Závěrečné hodnocení a děkovačka byly o to veselejší. Ivet a Vendy, pracovnice v zalesňování, byly z výkonu dětí velmi mile překvapeny. Až v průběhu dne honem na dálku sehnaly pro každého drobnou upomínku na památku. Při předávání děkovného listu v samotném závěru pak už byl kde kdo naměkko. Všem účastníkům ještě jednou přejeme mnoho štěstí v další životní etapě a lesu jen více takových uvědomělých mladých lidí.
Jana Hynková
lesní pedagožka divize VLS Karlovy Vary

